Úspěšně zvládnutá rekonstrukce s pomocí dizajnéra

Published 11 měsíci ago - 2


Vlastně jsem měla v životě štěstí a není to vůbec přehnané tvrzení. Vždy jsem totiž toužila cestovat a vidět mnohem více, než-li pouze rodná humna či sousedův dvůr. Moje touha ovšem neměla podobu turisty s fotoaparátem na krku, kávou na pařížském bulváru nebo fotografií z Florencie. Jednoduše řečeno – chtěla jsem prožívat dobrodružství, napětí a cestovat po světě v jeho adrenalinovém znamení. Nečekaně se mi to splnilo, ovšem nebyla to přímá cesta

Před několika lety jsem získala místo v cestovní kanceláři, která se věnuje zážitkové turistice. Ze začátku byla pro mne tato místa – kde si zákazníci užívali dávek adrenalinu – pouhými fotkami z albumu. Jednoho dne se vše zlomilo, neboť kolega. Kolega, který mnohé turnusy organizačně zabezpečoval nečekaně onemocněl a jediným schůdným východiskem se stala moje maličkost. Dobře se domluvím několika hlavními jazyky. Takže za dva dny jsem již seděla v letadle a směřovala do chorvatské Dalmácie – do Dubrovníku.

Naše cesta vedla...

Naše cesta vedla do vyhlášených regionů k potápění, jakými jsou ostrov Biševo, Pakleni otoci, Smolné ostrovy nebo oblast nedaleko Dubrovníku. Kde se nachází vrak lodě Taranto. V té době jsem o potápění nevěděla vůbec nic bližšího - možná jen to, že s brýlemi a šnorchlem vypadalo dno našeho potoka úplně jinak… Proto jsem za dané situace hlavně dělala svoji běžnou práci – věnovala se problémům klientů a komunikovala s perzonálem hotelu. Ani ve snu mne nenapadlo, že některá adrenalinová místa uvidím přímo pod hladinou.

Ovšem stalo se… Jeden novomanželský pár mě jednoho rána poprosil, zda bych jim společně s domorodým průvodcem nedělala něco jako garde. Novomanželka by se totiž určitě cítila mnohem lépe a klidněji s ženou po svém boku. Nakonec jsem si řekla, proč ne? Ten úžasný zážitek ze světa pod hladinou mne absolutně ovládnul. Ticho, světlo, ozvěna a hloubka křišťálově čisté vody… jistě byl to zatím pouze pověstný šnorchl, ale měla jsem pocit, že právě teď. V tomto okamžiku se mi začínají plnit mé sny o cestování, dobrodružství a objevech. Jediné čeho mi bylo v těchto okamžicích líto byl fakt, že se nemohu potápět skutečně. Vidět tu nádheru celkem jinýma očima.

Po návratu domů...

Po návratu domů mne už nic nemohlo zastavit. Začala jsem pracovat na své osobní přeměně. První kurzy potápění, první hodiny pod hladinou na Jadranu, později ve Středozemním a vzápětí v Rudém moři. To jsem již byla scela pohlcena tímto krásným koníčkem. Potápění se změnilo ve vášeň, synonymum relaxu a stalo se mým životním stylem a radostí. Aby těch změn nebylo málo, konečně se mi také podařilo koupit vlastní byt. Takže jsem chvíli měla intenzivní pocit, že tolik štěstí najednou ani nejsem schopna zvládnout. Abych ovšem nezapoměla – vše korunovala práce a cestování.

Momentálně žiji sama, neboť trvalý vztah mi po nepříjemných zkušenostech jaksi zhořknul. Tudíž jsem svrchovanou paní svého času a několikrát do roka cestuji jako delegátka s naší klientelou. Občas se mi podaří i při takové pracovní cestě nečekaný ponor. Je pochopitelné, že skutečné a svobodné potápění si nejvíce užívám při mé vlastní dovolené. A ta se ještě nikdy neskončila na zasněžených svazích nebo ve smrkovém lese.

Designový nábytek Praha 2

Nedávno mne to odválo...

Nedávno mne to odválo až za Atlantik, přímo na poloostrov Yucatán do Mexika. Ti zběhlejší už jistě tuší o co se jednalo. Ano neodolatelným cílem byly Cenotes, pověstmi a legendami opředené jeskyně, které měly zásadní význam i pro kulturu starých Mayů. Nebyla to pracovní cesta, ale moje vlastní vysněná dovolená. Místem, kde jsem chtěla strávit nevíce času byl park Xenotes. Již pouze na tomto místě můžete zažít adrenalinu až nad hlavu a ani jedna hodina se nepodobá té druhé. Je to skutečný ráj na zemi, i když je třeba po pravdě přiznat, že je to ráj plný turistů.

Čas v letadle mi nad Atlantikem krátily myšlenky na mayské jeskyně Cenotes a podzemní řeky, ale také mne zaměstnávaly úvahy z jiného soudku – co bude dále s mým bytem. Není velký, vždyť jeden člověk toho zase tolik nepotřebuje, navíc stojí prakticky v nové zástavbě, takže žádné dramatické změny nepotřebuje. Stačilo proto několik kosmetických úprav. Nějaké to zařízení dle mého vkusu a pár detailů, které spíše mluví o mně, než o bytu. Jediné co zůstalo v nedotčeném stavu byla předsíň.

Protože jsem velmi často na cestách...

Protože jsem velmi často na cestách, ať již služebně nebo soukromě – získala moje předsíň status jakéhosi mini-skladu a příruční flexi-skříně. Zjednoduším to, často v ní kralovaly dva kufry, tašky, batoh, moje „potápěčské drobnosti,“ na věšáku se občas houpal neoprén, letní i zimní obuv a jednou jsem zde dokonce našla svůj pas, který mi zřejmě vypadl z kapsy. Ačkoliv jsem právě seděla v letadle, při těchto úvahách jsem měla sto chutí se vrátit a dát vše do pořádku – hrůza a strach v jednom okamžiku. Nyní mi ovšem nezbylo nic jiného, než si dát závazný slib, že po návratu domů bude předsíň prvořadým úkolem k vyřešení.

Yucatánský park Xenotes mne od všech problémů zcela odstřihl a já se slastně a zcela bez zábran propadla do rajské zahrady Adama a Evy, ale bez hada… Jeskyně Cenotes v sobě nesou neskutečný a neodolatelný půvab a kouzlo, neboť pouze matka přírody nám poskytuje pouze originály a nikdy neopisuje. Pokud dovolíte – pouze pro krátké oživení několik vět o tom, čím vlastně jeskyně Cenotes jsou.

V podstatě se jedná o krasové útvary...

V podstatě se jedná o krasové útvary, kdy podzemní voda po dlouhé desítky tisíců let tvarovala okolní vápencové stěny. Jednoho krásného dne se strop takto vytvořené jeskyně zřítil a světlo světa spatřila obrovská nádrž průzračné vody, která fascinuje do dnešních dnů. Cenotes a jim podobné útvary se dají nalézt také ve vápencových uskupeních na Floridě nebo na Bahamách, kde je dramaticky nazývají – blue holes, tedy modré díry.

Pozor! Cenotes nejsou pouze gigantické nádrže s vodou, většinou se jedná o vyústění spletitých vodních toků, které si mnohdy najdou cestu až k moři – zde právě dochází k malému zázraku. Slaná mořská voda proniká až na dno celého podzemního systému a protože její hustota je větší než u sladké vody, vzniká magický svět takříkajíc – dvojité vody. Na místě střetu vzniká „haloclina,“ což je tajemné rozhraní nečekaných vizuálních efektů, které jako by popíraly veškeré fyzikální zákony.

A právě toto mokré čarování...

A právě toto mokré čarování „halocliny“ jsem chtěla během své dovolené zažít na vlastní kůži a oči. Věděla jsem, že to nebude nic snadného, neboť tento typ potápění je poměrně riskantní a vyžaduje si několikahodinovou dekompresi – kvůli vyrovnání tlaku. Ve větších hloubkách rovněž vzniká sirovodík, který dokáže proniknout do méně chráněných míst a silně podráždit pokožku.

Ti zkušenější mi také potvrdili, že potápění v haloclině je fyzicky náročné – jakoby zpomalené. Každý pohyb potom stojí potápěče mnoho soustředění, energie a sil. Odměnou jsou ovšem nepopsatelné zážitky z celkem neznámého a pohádkového světa. Sluneční světlo láme barvy, ohýbá vodu, všude kolem vnímáte vápencové útvary fantastických až nereálných tvarů. Sytou zeleň na okrajích útvaru, kořeny stromů volně sestupující až do nitra prázdného prostoru. Úžasná nádhera, při které se znovu potvrzuje, že život pro své přežití udělá cokoliv.

Pro nedostatek prostoru a času proto nebudu popisovat vše, co jsem za ty dva úžasné týdny v Xenote prožila, pravdou ovšem zůstává, že přirovnání k něčemu - mi v těchto případech připadá zcela zbytečné. Neboť příroda je opravdu vždy originál, takže vytváření marketingových žebříčků krásnějších kopců, vodopádů či pláží. Pláží, na které se dají zlákat turisté, považuji spíše za jakousi „povinnou“ reklamu v našem oboru, ale to je také asi tak vše… To ostatní je na samotném člověku, jeho ochotě vnímat, naslouchat a vidět. Tento jedinečný až zvláštní dialog nikdo za opravdového turistu neudělá.

V letadle mi, při pohledu do úzké uličky...

V letadle mi, při pohledu do úzké uličky, kde se snaživě pletl jakýsi obézní muž, mne opět napadla myšlenka, jak si mám poradit s tou věčně neuspořádanou předsíní. Již jsem se zmínila, že ostatní prostory bytu jsem nějakým způsobem vyřešila, ale tato část mi stále unikala. Nejsem nepraktická nebo méně pořádkumilovná, ale chyběl mi zde praktický úložný prostor, kde by se daly odložit nejen sezonní věci. Ale také součásti mých turistických zájezdů, zejména potřeby na potápění a podobně.

Předsíň jako jediná zůstala v té podobě, v jaké jsem byt koupila, takže byl nejvyšší čas na zásadní změnu jejího vzhledu a funkce. Z mého vyprávění je patrné, že jsem často mimo domov, proto bylo třeba řešení této otázky svěřit do rukou odborníka. Pro mne bylo štěstí, že přítelkyně nedávno rekonstruovala byt. Mě se jeho nový vzhled velmi líbil. Dala mi kontakt na interiérovou dizajnérku paní Pavlínu Lipkovou ze společnosti ORIGINE INTERIER DESIGN, návrh interiéru bytu Praha, která za přeměnou jejího bytu stála. Jejich webové stránky mi kvalitní preference již jen potvrdily a proto jsem již bez váhání paní Lipkovou oslovila.

Setkaly jsme se již po několika dnech u mne přímo v bytě, tedy na místě budoucího činu. Paní dizajnérka si celý byt prohlédla a přitom poslouchala můj výklad a mé představy o budoucí podobě předsíně. Je pochopitelné, že na prvním místě byl dynamický životní styl a zejména pak moje láska k potápění. Úkol byl tedy v podstatě jednoduchý – najít způsob, aby se zde dalo uložit mnoho věcí efektivně, přehledně a pokud možno i esteticky.

Bytový designer Praha 3

Paní Lipková mne velmi pozorně vyslechla...

Paní Lipková mne velmi pozorně vyslechla a dělala si drobné poznámky. Následně celou předsíň velmi pomalu prošla. Proměřila, až jsem měla pocit, že si ji do nejmenšího detailu uložila do paměti. Rozloučily jsme se a ve mně zůstal velmi dobrý a nadějný pocit. Věřila jsem, že s její odbornou pomocí se mi podaří vytvořit ideální návrh tohoto prostoru tak, aby mi sloužil co nejlépe.

Netrvalo to vůbec dlouho a e-mailem jsem dostala cenový návrh a smlouvu o dílo, které jsem si samozřejmě pečlivě prostudovala. Protože vše bylo v souladu s naší první dohodou, nebyl důvod již na nic čekat a obě jsme se sešly na druhé schůzce. Paní Lipková si s sebou přinesla celkovou představu finálního řešení – jak je zřejmě jejím dobrým zvykem. Byla opět velmi vstřícná, milá a pozorně vyslechla každou mou laickou i zvědavou otázku.

Bylo to pro mne velmi povzbuzující...

Bylo to pro mne velmi povzbuzující – vlastně nikdy nezaváhala a vždy měla přesnou představu o své odpovědi. Bylo zcela zjevné, že měla celý koncept a projekt doslova v malíčku a profesionálně zvládá všechny kroky vedoucí k úspěšnému finále. Prošly jsme tak společně každý detail, každou maličkost a ve mě narůstala důvěra a očekávání.

Po této schůzce samotná realizace nabrala rychlý spád – uhradila jsem polovinu dohodnuté částky a obratem obdržela 3D vizualizaci projektu v konečné podobě po zhotovení. Rozpočet zahrnoval rovněž ceny všech komponentů a seznam všech dílů a prvků zařízení - včetně adres, kde byly zakoupeny. Krátce se mi mihlo hlavou, že takto přesně si představuji práci skutečného profesionála.

Již netrvalo dlouho a moje předsíň dostala přesně takovou podobu, jakou mi slibovala trojrozměrná vizualizace. Místo sterilních bílých zdí získal prostor okrovou barvu, která předsíň očividně zútulnila a oteplila. Najednou, jako mávnutím kouzelného proutku byly již první kroky od vstupních dveří mnohem příjemnější a veselejší. Stačilo prostě zvolit ten správný barevný odstín.

Paní Lipková do proměněné předsíně...

Paní Lipková do proměněné předsíně umístila několik praktických úložních prostorů, které spolehlivě pojmou všechno, co aktuálně potřebuji. Kromě jiného se mi velmi líbí praktická skříňka na obuv, neboť poskytuje dostatek místa pro mou veškerou obuv, a to nejen pro obuv turistickou, výletní či toulavou, ale i pro elegantní ryze dámskou. Jsem mladá žena a proto často nedokáži odolat vábení ladných tvarů a nových barev ve výlohách.

Samozřejmě, že v nové a skvěle vyřešené předsíni mám již uloženou i svou potápěčskou výstroj, cestovní kufry, tašky. Ostatní cestovatelské potřeby, které se mi ještě nedávno všude možně pletly pod nohama a znepříjemňovaly vstup do bytu nejen mně, ale také návštěvám.

Nedávno přišla na kávu moje výborná přítelkyně. Rozebíraly jsme společně všechny ty ženské záležitosti, které to každý den potřebují a očekávají řešení. Její první pohled na zrekonstruovanou předsíň hovořil za vše – se smíchem se vrátila ke vstupním dveřím a omlouvala se, že si zřejmě spletla adresu. Byla zcela nadšená a téměř obratem si vyžádala kontakt na paní Lipkovou a její ORIGINE INTERIER DESIGN. Měla jsem neskrývanou radost nejen za sebe, za přítelkyni, ale i za skvělý nápad oslovit paní Lipkovou.

Již pouze v krátkosti...

Již pouze v krátkosti – včera mi padla do oka novinová zpráva, která by splnila ten poslední z mých snů o domácnosti. Japonští technici údajně vyvinuli Laundroid - spotřebič ve velikosti chladničky. Stačí, když v pátek večer do jeho spodní zásuvky naházíte všechno špinavé prádlo. V pondělí ráno jej máte v horních zásuvkách té samé skříňky vyprané, vyžehlené a vzorně uložené. Robot si dle štítků se všemi pracemi hravě poradí a vás zbaví stresu z nepříjemných činností.

Ani nevíte, jak se těším až mi za několik let takový Laundroid přistane v mé předsíni. Večer se vrátím z mé cesty po světě, naházím všechno prádlo do japonské mašinky a zbytek času již bude pouze můj. Vždyť předsíň je, díky paní Lipkové, již na tuto velkou revoluční událost dokonale připravena.

comments icon 2 comments
2 notes
0 views
bookmark icon

Write a comment...

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *